|
Zalesněná rozsocha kotle s nejvyšším vrchem Čihadlem (1220 metrů nad mořem) na východním úbočí přírodní rezervace "V bažinkách" s pralesovitými porosty smrku, javoru a buku.. |
|
|
Vrch (561 m.n.m.) západně nad Jilemnicí . Na jižním svahu je kaplička sv. Isidora z roku 1719. V minulosti se tu dolovala měď. Lyžařský vlek. |
|
|
Strmý svorožulový a křemencový hřeben dosahující výšky 1321 - 1422 metrů, rozdělující údolí Bílého Labe a Svatého Petra. |
|
|
V lidovém vyprávění se objevuje již v 15. století jako Rubezal (Rýblcoul), zlý démonický obr s kyjem v ruce, vládnoucí větru a ničivým bouřím. Tuto strašidelnou podobu Krakonoše vypustili do světa pravděpodobně Vlaši, kteří v horách hledali drahé kamení, aby svá naleziště ochránili před dalšími hledači pokladů. Uměle vytvořený český název Krakonoš byl odvozený od jména hor a začal se používat až v 19. století. V tomto podání se jedná o mohutného muže s dlouhým vousem a sukovicí v ruce, chránícího hodné a poctivé lidi a nemilosrdně trestajícího všechno zlé. |
|
|
Krakonoš, divadelní budova stejnojmenného spolku divadelních ochotníků, pokračovatelů více než dvěstěleté tradice ochotnického divadla ve Vysokém, stojí před vstupem do parku od roku 1925. Konají se zde od roku 1971 Národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů, od roku 1989 pod názvem Krakonošův divadelní podzim. Další informace: www.ds-krakonos.iol.cz |
|
|
Oblíbená turistická trasa (otevřená 19.09.1894) z Harrachova přes Dvoračky a Kotelní jámy na Horní Mísečky. |
|
|
Výletní místo v Mumlavském dole u soutoku Malé a Velké Mumlavy. V místě je přístřešek, ohniště a lavičky. |
|
|
Logo Krakonošova divadelního podzimu. Přehlídka venkovských divadelních souborů probíhá ve Vysokém nad Jizerou každým rokem v měsíci říjnu od roku 1971. Původně přehlídku vyhlašoval Svaz družstevních rolníků a odtud dřívější název Národní přehlídka vesnických a zemědělských divadelních souborů. Další informace: www.kdpvysoke.cz
|
|
|
Holý svorový hřbet Českého hřebene mezí Kotlem a Medvědínem. |
|
|
Expozice zachycují historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš. Unikátní Metelkův mechanický betlém, lyžařská část, Kavánova galerie. Pravidelná výstavní činnost v návaznosti na expoziční bloky. Další informace: www.krnap.cz |
|
|
Zahrnuje nejvyšší pohoří České republiky včetně částí podhůří v nadmořské výšce 400 - 1602 m. Reliéf má charakter hornatiny, místy velehornatiny, na jehož podobě se vedle mohutného kerného zdvihu významným způsobem uplatňovalo i několik fází pleistocénního zalednění. Jeho pozůstatkem jsou ledovcové kary se strmými skalními stěnami, zbytky ledovcem přemodelovaných údolí, vodopády a na území Polska i ledovcová jezera. Produktem mrazového zvětrávání jsou rozlehlá kamenná a balvanitá moře a na některých vrcholcích izolované skalní, zejména žulové útvary. Podstatná část Krkonošského národního parku je porostlá lesem, dnes do té míry narušeným emisemi, že je park z mezinárodního hlediska zařazen do seznamu nejohroženějších národních parků světa. Velmi bohatá je krkonošská zvířena. Hojně se vyskytují netopýři, vydra říční, kulíšek nejmenší, výr velký, čáp černý, ještěrka živorodá, zmije obecná a vzácný plž Vertigo arctica. Další informace: www.krnap.cz
|
|
|
Eliška Krásnohorská (1847-1926) - vlastním jménem Alžběta Pechová. Osobnost města Jablonec nad Jizerou, ve městě žil její otec, Ondřej Pech.Česká básnířka, prozaička, novinářka, literární kritička, libretistka a překladatelka. Teoretická hlasatelka národního vlasteneckého poslání poezie. Autorka libret ke slavným operám Bedřicha Smetany a Zdeňka Fibicha. Byla průkopnicí ženského hnutí, pracovala v redakci Ženských listů a podílela se na otevření prvního českého dívčího gymnázia Minerva v roce 1890. Vystupovala proti lumírovské kosmopolitní poezii. Přispívala do časopisů Lumír, Osvěta a Český svět. V roce 1922 jí byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy. |
|
|
Horská ves ležící v nadmořské výšce 663 m v údolí mezi Rezkem a Dolními Štěpanicemi. |
|
|
Největší česká řeka pramenící na Labské louce v nadmořské výšce 1386 m. Je dlouhá 1154 km. Od pramene teče Labe k Labské boudě, kde prudce padá do Labského dolu. U Dívčích lávek se obrací k jihu, z leva přijímá Bílé Labe. Za Špindlerovým Mlýnem vtéká do Labské přehrady, dále pak protéká úzkou Labskou soutěskou a za Vrchlabím vstupuje do podhorské pahorkatiny Podkrkonoší |
|
|
Horská ves (900 m.n.m.) nad Labskou přehradou nad pravým břehem Labe. Obec založili dřevorubci a havíři ze Svatého Petra roku 1551. |
|
|
Horský hotel na okraji Labské louky. Od roku 1830 zde byla jednoduchá bouda, kterou v roce 1877 získal jilemnický velkostatek a z iniciativy hraběte Jana Harracha byl na jejím místě v letech 1887 - 79 postaven nový objekt. Po předchozím požáru (6.11.1965) byla roce 1969 zahájena stavba současného hotelu. |
|
|
Hřebenové rašeliniště z části porostlé kosodřevinou. V rašeliništi pramení Labe. |
|
|
Vodní nádrž postavená na Labi v prostoru Krausových bud v letech 1910 - 1913 na horním Labi při jižním okraji Špindlerova Mlýna. Přehrada má ochrannou funkci dalšího toku Labe před záplavami a reguluje průtoky při velké vodě. |
|
|
Labská rokle je nejvyšší patro Labského dolu, do kterého padá Labský vodopád. |
|
|
Asi 300 metrů dlouhý úsek labského údolí pod Přední Labskou. Jedná se o přírodní památku. Řečiště se skalními peřejemi, prahy a obřími hrnci. V soutěsce naleznete v opuštěných štolách chráněné zimoviště netopýrů. |
|
Závodu se zúčastní bývalí reprezentanti Československé republiky, mistři sportu, závodníci z České republiky, ze Slovenska, Polska a Německa. 
Představení pro nejmenší diváky, loutková pohádka Josefa Kopence-Vršovického "Dlouhý, Široký a Bystrozraký".
Pásmo kerkonošských poudaček Prokopa Háska
...evropské padesátky. 35. ročník lyžařsko - turistické akce Ve stopě první evropské padesátky. 
Propozice akce