|
Horské lázeňské městečko ležící na svazích Černé hory v nadmořské výšce 630 m. Zakladatelem lázní byl v roce 1677 Jan Adolf Schwarzenberg. Dnes je v lázeňském prostoru asi 30 pramenů (radioaktivní, minerální, termální). Z Janských Lázní vede na Černou horu kabinková lanovka. Další informace: www.janske-lazne.cz
|
|
|
Zalesněný hřbet (1002 m.n.m.), jižně od Pece pod Sněžkou. Na jeho svazích je lyžařský areál (sjezdovky, vleky) a řada rekreačních zařízení.
|
|
|
Ves v údolí Javořího potoka jižně od Janských Lázní.
|
|
|
Horské údolí rozkládající se mezí Slatinnou strání, Vlašským vrchem a Javorem. Protéká jím Javoří potok.
|
|
|
Osamocená bouda (1340 mn.n.) na východním svahu Svorové hory ležící při hlavní magistrále ze Sněžky na Pomezní Boudy.
|
|
|
Dříve Laierovy boudy. Soubor několika bud (910 m.n.m.) na louce nad Dolem Bílého Labe.
|
|
|
Obec prvně uváděna roku 1356. Ve vsi zámek z roku 1664. Byl zpustošen roku 1775 a opraven až ve 20. století. U obce kaple s cennými plastikami. Památný strom lípa malolistá s obvodem kmene 460 cm. V okolí se v minulosti zpracovávala železná ruda.
|
|
|
Obec poprvé připomínaná roku 1562 se rozkládá v kopcovitém terénu od horské říčky Jizerky až téměř k vrcholu Kobyly (897 m). Zaujmou nás pěkně upravené chalupy a udržované horské louky. V obci se narodil pedagog, spisovatel a novinář Jan Kadavý, kterého připomíná pamětní deska (1810 - 1883). Další informace: www.jestrabivkrk.cz.
|
|
|
Skupina bud (1382 m.n.m.) pod hřebenem Krkonoše původně určena pohraniční stráži v souvislosti s budováním opevnění v letech 1936 - 38. Ve 2. světové válce zde byla umístěna experimentální polární stanice badatele K. Herdermertenema a od roku 1940 výcvikové středisko německé armády. Po válce některé objekty vyhořely, část jich byla využita pro veřejnost.
|
|
|
Horská ves připomínaná poprvé v polovině 16. století. V první polovině 19. století se zde hrávaly pašijové hry. Od roku 1850 byl částí obce Přívlaky, od roku 1960 patří k Poniklé. Býval zde oblíbený hostinec Na Táboře.
|
|
|
Město v podhůří západních Krkonoš. První zmínka je z roku 1352. Patřila do vlastnictví Štěpanického hradu. V roce 1646 vypálena švédskými vojsky. Koncem 18. stol. nastal rozkvět tkalcovství a plátenictví. Zámek založen v 16. stol. pány z Újezdce, opraven roku 1716 a pseudorenesančně přestavěn roku 1892. Radnice z roku 1781 byla v roce 1883 empírově upravena, v roce 1850 k ní byla přistavěna hranolová věž. Barokní budova bývalého pivovaru z roku 1701. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1729 - 36. Na oltáři je pozdně gotická socha Madona z 15. století, cínová křtitelnice z roku 1545 a varhany z doby po roce 1788 mají figurální výzdobu od J. Suchardy z roku 1848. Ve městě je řada především barokních soch - na náměstí sousoší P. Marie se sv. Barborou a Máři Magdalenou z 18. století z dílny mistra M. Brauna a empírová kašna z roku 1836. Další informace: www.mestojilemnice.cz
|
|
|
Řeka pramenící v Jizerských horách. Tok, jemuž název dali již Keltové. V základu jména dnes čteme prastarý indoevropský kořen - is-, který má ve svém jméně celá řada divoce tekoucích řek těch zemí Evropy, kde kdysi žili Keltové. V jarních měsících má ideální podmínky pro příznivce jízdy na divoké vodě.
|
|
|
Zpravodaj občanů města Jablonec nad Jizerou. Vydávaný Městským úřadem v Jablonci nad Jizerou zpravidla 5x ročně. Poskytuje informace o činnosti města, sdružení a spolků. Informace o kulturních a sportovních akcích. Možnost lokální inzerce. Elektronická podoba je k dispozici ke stažení .
|
|
|
Horské samoty ležící na západním úpatí Zadní Planiny, založeny v roce 1676. |
|
|
Horská víska ležící v nadmořské výšce 688 m.n.m. pod vrchem Sovincem. |
|
|
Kostel svatého Prokopa v Jablonci nad Jizerou. Původně dřevěný kostel v centru Jablonce nad Jizerou, v roce 1777 přestavěn na současnou jednolodní pozdně gotickou stavbu se čtyřúhelníkovým presbytářem, sakristií a hranolovitou věží. Socha hlavního patrona sv. Prokopa se nachází na hlavním oltáři kostela. |
|
|
Starším názvem Kokrháč, 1435 m vysoká hora Českého hřebenu. Jeho jihovýchodní srázy příkře spadají do Kotelních jam. |
|
|
Kotelní jámy patří mezi chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem. Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule, Malá ve svoru. V jámách byly v minulosti dobývány měděné rudy. Území je bohaté na pestrou horskou květenu. Jsou zde typické lavinové svahy. V zimě je tato trasa neprůchodná. |
|
|
Koupaliště bylo zbudováno vysockým "Okrašlovacím spolkem" v letech 1924 - 1925 na Farském potoce. Je majetkem města Vysoké nad Jizerou, které ho pronajímá. |
|
|
Malé chráněné území o rozloze pouhé 0,3 ha se nachází v obci Košťálov, a je regionálně významným paleontologickým nalezištěm. Lokalita se nalézá v malém lomu na levém břehu říčky Olešky. Je zde odkryta vrstva bitumenózních břidlic (tzv. hořlavých lupků) z období prvohor – spodního permu, která je velmi bohatá na rostlinné a především živočišné fosilie. Jsou mezi nimi obojživelníci, paryby a ryby, celkem asi 20 druhů. |
|
Závodu se zúčastní bývalí reprezentanti Československé republiky, mistři sportu, závodníci z České republiky, ze Slovenska, Polska a Německa. 
Představení pro nejmenší diváky, loutková pohádka Josefa Kopence-Vršovického "Dlouhý, Široký a Bystrozraký".
Pásmo kerkonošských poudaček Prokopa Háska
...evropské padesátky. 35. ročník lyžařsko - turistické akce Ve stopě první evropské padesátky. 
Propozice akce