|
Údolí ledovcového původu mezi srázy Železné a Luční hory, Zadní Planiny a Stohu. Začíná pod Výrovkou ve výšce 1350 m n. m. končící ve Svatém Petru (ve výšce 750 m n. m.). Pramení zde Dolský potok. |
|
|
Původní centrum obce, dnes součást Benecka. Hezké roubené chalupy. Dům 77 je rodným stavením známého lyžařského závodníka Bohumila Hanče. |
|
|
Horská obec (641 m n. m.) ležící v údolích Klínového, Kotelského a Zlatého potoka, soutoky těchto potoků vytvářejí Malé Labe. První zmínky pocházejí z roku 1539. Ve středověku se tu těžily železné, stříbrné a zlaté rudy. Nevýraznější památkou je klasicistní kostel sv. Josefa z roku 1803. Klasicistní fara je z první poloviny 19. století a z tohoto období je i socha sv. Josefa a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem a socha sv. Trojice s reliéfem Madony. |
|
|
Řídce obydlená horská víska v údolí Lysečského potoka. |
|
|
Ves (529 m.n.m.) v údolí Úpy a Černohorského potoka. Kostel z roku 1930. Ve skále naproti kostelu jsou krasové jeskyně: Puklinová a Medvědí. |
|
|
Horská osada ležící v nadmořské výšce 850 m (součást Vítkovic v Krkonoších). Osada (850 m.n.m.) založena roku 1642 při soutoku Jizerky, Kotelského a Mísečného potoka. |
|
|
Dolní Tříč je místní část Jablonce nad Jizerou v okrese Semily ležící na severní straně kopce Kamence (688 m. n. m). Zástavbou jsou převážně rodinné domky staršího i novějšího typu. Dříve byla tato část města součástí osady Tříč, jejíž druhou částí je dnes Horní Tříč náležící k Vysokému nad Jizerou. K Dolní Tříči se dnes přiřazuje oblast sahající až k lyžařským vlekům.
|
|
|
Ves (443 m) při soutoku Jizerky s Cedronem, první zmínka roku 1304. Četná roubená stavení z 18. století, pseudogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století. V Dolních Štěpanicích se narodil Vladimír Slavínský (1890 až 1949), režisér, který jako první filmoval krkonošské exteriéry. Na škole je umístněna pamětní deska, že zde jako řídící učitel 41 roků působil zakladatel a propagátor lyžování a turistiky Jan Buchar.
|
|
|
Horská bouda (1125 m.n.m.) na jižním svahu Lysé hory. První zmínka již z roku 1688. Na okolních loukách roste vzácná horská květena (hořec tolitovitý, arnika horská, sasanka narcisokvětá).
|
|
|
Na hřebenu Rýchor ve výšce 1033 m - Státní přírodní rezervace, chráněné území se zbytky bukového pralesa, se zakrslými pokroucenými stromy. |
|
|
Skalka z křemičité břidlice s malým lomem, dříve Kobrova skála na tříčském katastru. Sem přivezený žulový balvan označuje oblíbené místo básníka Viktora Dyka při jeho houbařských vycházkách do okolních lesů za jeho pobytů v letech 1917 - 1931.ve Vysokém nad Jizerou. |
|
|
Dvě skupiny žulových výchozů na pohraničním hřebenu v nadmořské výšce 1414 m. Jednotlivé bloky dosahují výšky až 8 m a jsou výborným orientačním bodem. Název je odvozen podle dívky, která zde umrzla. |
|
|
Divoké údolí (800 - 140 m.n.m.) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí u Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta. |
|
|
Fara byla postavena v empírovém slohu v roce 1813 vedle kostela sv. Prokopa. Najdeme zde štukovou ornamentiku, za pozornost stojí také původní dveře. |
|
|
Stávaly v údolí Farského potoka pod koupalištěm Mlejnka již v 18. století. Roku 1775, za selského povstání tu vzbouřenci, táhnoucí od Jilemnice přes Přívlaka a Jilem, vypili vysockému faráři deputátní pivo. Z mlýnů a jejich rybníků zůstaly již jen nepatrné zbytky. |
|
|
Františkov je horská ves založená okolo roku 1675 hrabětem Harrachem, ležící v nadmořské výšce 665 m v údolí Františkovského potoka. Známá domácím tkalcovstvím a lidovou architekturou. V obci se dochovalo množství typických krkonošských chalup a několik statků. Byla zde otevřena i první česká menšinová škola v okolí. Další informace: www.kultinfo.cz/frantiskov/
|
|
|
Horské samoty založené roku 1676 na loukách pod Světlým vrchem, západně od Pece pod Sněžkou. Dnes je v místě lyžařský vlek. |
|
|
Louka (850 m.n.m.) nad pravým břehem Kotelského potoka. Dříve se zde těžily železné rudy. První bouda byla založena roku 1676. Dnes jsou v oblasti rekreační chalupy. |
|
|
Český lyžař Bohumil Hanč se narodil 19.11.1886 se na Benecku. Zahynul tragicky při mezinárodním závodu na 50 km, spolu s Václavem Vrbatou, 24.3.1913 na Zlatém návrší. |
|
|
Malá mohyla na červeně značené cestě od Labské boudy k Vrbatově boudě připomíná místo, kde 24.3.1913 zahynul lyžařský závodník Bohumil Hanč. Tento den se slaví jako den Horské služby. |
|