|
Horské městečko v údolí Úpy a Janského potoka ve východní části Krkonoš. První zprávy o vzniku kolem roku 1006.
|
|
|
Podle staršího názvu Černá kupa, vysoká 1410 m, ležící v hraničním hřebenu východně od Sněžky. |
|
|
Město s textilním a elektrotechnickým průmyslem. Nad městem na Malém Špičáku bobová dráha a lyžařský areál. Z Tanvaldu do Kořenova vede horská železnice z roku 1902, zčásti ozubnicová (zubačka), jediná svého druhu v Evropě. Další informace: www.tanvald.cz.
|
|
|
Součást Horního Maršova, původně osada v údolí Úpy pod Špičákem s vyhlášenou sklárnou založenou roku 1846 a zničenou 1897 povodní. |
|
|
Samoty (1026 m.n.m.) ve svahu Tetřevího vrchu pod Rejdištěm. Založeny byly v roce 1713. |
|
|
Město, důležité politické, hospodářské a kulturní centrum Podkrkonoší. První zmínky o jeho založeni jsou z roku 1260. Původně slovanská osada, za Přemysla Otakara II. bylo místo kolonizováno a roku 1360 vybaveno městskými právy. 1334 - 1599 byl Trutnov královským věnným městem, 1421 dobyt Husity. V letech 1642-1647 byl vypálen Švédy, v 18. stol. postižen morem. 28.3.1775 zde bylo krvavě potlačeno selské povstání na Trutnovsku. Velké boje za prusko-rakouské války 1866. Původní hrad postavený ve 13. století byl v roce 1599 přestavěn na zámek, který se stal majetkem města. Roku 1647 byl rozbořen Švédy a v polovině 19. stol. přestavěn na školu. V současné době patří budova Muzeu Podkrkonoší.
|
|
|
Seskupení žulových balvanů na pohraničním hřebenu v nadmořské výšce 1320 m severovýchodně od Vosecké boudy. |
|
|
Legendární hostinec u Jilmu. K jídlu vám tu hostinský nabídl zásadně olejovky nebo lečo. Pokud jste si jmenovitě nevybrali, byly vám tyto pokrmy servírovány smíchané. Vyprosit si pivo na cestu po zavírací době znamenalo po odchodu ho tam skutečně najít. |
|
|
Rázovitá horská obec. Nepřehlédnutelné krkonošské chalupy - památníky původní lidové architektury. U chalupy č.p. 51 se zachovaná tzv. „kočičí procházka“ v lomenici. Roku 1916 byl ve Tříči nalezen poklad 561 pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského z roku 1330. Je vystaven na Pražském hradě.
|
|
|
První zmínky o osídlení pocházejí z roku 1748. Rekreační středisko v údolí řeky Úpy ve východní části Krkonoš. Sedačková lanovka na Portášky.
|
|
|
(též Jevgenij Francevič Vitáček), houslař, narozen 29.04.1880, Sklenařice, zemřel 16.02.1946, Moskva. Vysloužil si přezdívku „ruský Stradivari“. Během války a říjnové revoluce dal podnět k záchraně cenných smyčcových nástrojů, ale také zvonů a jiných uměleckých předmětů. Krátkou dobu byl také ředitelem Velkého divadla v Moskvě. V roce 1924 se stal zasloužilým umělcem SSSR. V roce 1940 mu byla udělena k jeho šedesátinám statní cena.
|
|
|
Expozice muzea je místopisná, přitom však velmi bohatá a různorodá. Dovídáme se z ní o historii města i okolního kraje, o životě dřívějších generací, jejich kultuře, o zemědělství a řemeslech, lyžařství i místní hudební a divadelní tradici. Jednou z hlavních atrakcí je mechanický betlém s více než 200 figurami od Jana Metelky ze Sklenařic. Další informace: www.sweb.cz/vysokenj
|
|
|
Jižní rozsocha Lysé hory mezi údolím Huťského a Kozelského potoka s nejvyšším bodem 1140 metrů nad mořem.
|
|
Roku 1492 se zmiňují v dochovaných pramenech již tehdy pusté Vojtěšice: „Gablonecz, Kuncžycze wsy czele, dwory Kmietczy S Platem, Wogtiessycze wes pusta, dwory kmetczy puste S Platem, s diedinamj, Lukamj, Mleyn welyky kteryž gest, Toho Ze Spolka magy užywatj, a tež Take Ze spolka, kdyby potržeba bylo nacž kolywiek k oprawie, gednosteynie naklad cžynitj.
Vojtěšice byly v oné době oddělené s horní částí městečka Jilemnice k novému panství jilemnickému od štěpanického panství, jehož zbytek s dolení částí městečka Jilemnice byl později znám jako panství branské.
|
|
|
Na silnici postavené roku 1902 vysockým samosprávným okresem z Vysokého k ústí Farského potoka. Vojákův mlýn původně mlýn, později populární restaurace, nyní obytná budova.
|
|
|
Známá horská bouda pod Tvarožníkem v Hraničním hřbetu (1260 m). Založena před rokem 1743 jako bouda pro dřevaře. V roce 1896 byla přestavěna na ubytovací objekt a dále rozšiřována. Na Vosecké boudě začíná Cesta česko - polského přátelství.
|
|
|
Horská bouda ležící v nadmořské výšce 1396 m na hřebenu Krkonoš. Otevřena v roce 1964 na konci silnice Jilemnice - Zlaté Návrší. Nese jméno po V. Vrbatovi, příteli závodníka B. Hanče. Oba nedaleko odtud zahynuli v roce 1913. Můžete si prohlédnout i aktuální snímek z webkamery na Vrbatově boudě.
Vrbatova bouda neslouží k ubytování, ale máte zde možnost zakoupení občerstvení, nápojů a upomínkových předmětů. Otevírací doba je denně 9:30 - 16:00 hodin.
Kontakt: Vrbatova bouda - Vítkovice v Krkonoších čp.1, 512 38 Vítkovice v Krkonoších, GPS: 50°45'5.166"N, 15°32'55.943"E.
|
|
|
Město v podhůří Krkonoš ležící v údolí Labe pod svahy Předního Žalého a Jankova kopce. Vzniklo patrné za kolonizace Krkonoš již ve 13. století. Je nazýváno "vstupní bránou do Krkonoš". Nabízí krásné historické domy, řadu kulturních památek a sportovní vyžití. Další informace: www.vrchlabi.cz
|
|
|
Hora v pohraničním hřebenu s nadmořskou výškou 1506 m severozápadně nad Martinovkou.
|
|
|
Podle pověsti založil městečko Vysoké uhlíř Havlas Pavlata, který dovedl ochočeného medvěda na pražský dvůr a panovník jej odměnil krajinou nad Jizerou. Roku 1500 pronesl proroctví o osudech země České. Rodiště významných osobností. Známé především svojí divadelní scénou. Ve Vysokém byl založen první ochotnický divadelní spolek na českém venkově roku 1786. Nejstarší památka z 1.poloviny 14.stol. je polychromovaná socha Madony v kostele sv.Kateřiny. Vlastivědné muzeum a Městská knihovna. Dochovaly se barokní sochy, dřevěné roubené chalupy. Sbor církve čs.husitské. V městském parku stojí socha Karla Havlíčka Borovského, pomníčky Viktora Dyka a Antonína Sovy. Další informace: www.vysokenadjizerou.cz
|
|
Pořad pro MŠ a ZŠ zaměřený na zdraví a správné životní návyky. Zdůrazňuje důležitou roli sportu v životě člověka.
Pap'n'dekl blues-rock ze Zábrodí na Háskově. www.bandzone.cz/papndekl/
Tak trochu jiný vánoční příběh. Svět zoufalých sociálních vztahů a charakterů, toužících se vymanit z osudově daného prostředí a uskutečnit svůj sen o normálním životě.