|
Jižní svah hraničního hřebene v úseku dolu Bílého Labe a Labe. |
|
|
Město krkonošského podhůří v údolí Jizery bylo založeno jako osada s kostelem a tvrzí ve 14. století. Městem jsou Semily od 15. století díky rozvoji těžby zlata a mědi. Dnes převládá průmysl textilní a strojírenský. Na místě původního barokního kostela stojí od r. 1908 novorománský kostel sv. Petra a Pavla. Z období baroka je i hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele s nástropní malbou z r. 1721 a zámek z roku 1691. Rodiště spisovatele Ivana Olbrachta a politika Františka Riegra. Muzeum. Další informace: www.semily.cz |
|
|
Horská obec (606 m n.m.) na jižním výběžku Příchovického hřebene. Vznik obce spadá do druhé poloviny 14. století. V dřívější době byl zdejší pomezní prales chráněn jako přirozená hradba země a nesměl být rubán. Postupně se však toto území, původně majetek královský, dostalo do vlastnictví feudálních pánů, kteří ho začali hospodářsky využívat. Zdejší kraj patřil rodu Markvarticů, pánů z Valdštejna. Dávnou historii má sklářství, zbytky sklářské pece byly odkryty ve Sklenařicích roku 1957. Další informace: www.sklenarice.com
|
|
|
Skokanský můstek vysockého Českého skiklubu stával v letech 1931 - 1943 uprostřed cesty z Vysokého ke koupališti Mlejnka s dojezdem přes provizorní přemostění potoka k protější silnici. |
|
|
Prastará zemská cesta, spojující Čechy se Slezkem. Vedla z Vrchlabí přes Strážné, Výrovku, Luční sedlo, Luční boudu a Bílou louku do Jelenohorské kotliny. I dnes jedna z turisticky nejvíce používaných tras. |
|
|
Místo dalekého rozhledu (606 m n. m.) mezi Rváčovem a Popelkou, asi 2,5 km západně od Lomnice nad Popelkou. |
|
|
Průmyslové město. Velmi cenný je jednolodní barokní kostel Archanděla Michaela z let 1766 - 1781 s hodnotným vnitřním vybavením. Na mohutné skále Vyhlídka jsou známé hluboké a pravidelné skalní hrnce (Čertova studánka).
|
|
|
Nejvyšší hora Krkonoš - 1602 metrů nad mořem. Na vrcholu Česká bouda, Polská bouda. Možnost pěšího výstupu nebo sedačkovou lanovkou z Pece pod Snéžkou. Masiv je složen ze svororulových hornin. Strmé severní svahy spadají do údolí Lomničky na polskou stranu, jižní svahy do Obřího dolu. K západu se mírněji svažují na planinu Úpské rašeliny a k východu na Obří hřeben. |
|
|
Nebo také Sniežne Kotly, polská strana Krkonoš. Velká a Malá jáma jsou ledovcové hory se strmými žulovými stěnami, vysokými až 200 m. Na dně karů jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Přírodní rezervace. |
|
|
Soutok Farského potoka a Jizery.Vysocký, Farský nebo též Hradský potok tu vtéká do Jizery. Přes Jizeru tam byl roku 1901 postaven dřevěný most, nahrazený roku 1909 kamenným. Nedaleko odtud je i můstek přes Farský potok přes který lze pokračovat po žluté do Jilma. |
|
|
Obec je poprvé uváděna roku 1502. Rodný dům spisovatele Antala Staška. Sousoší Nejsvětější trojice z roku 1836 od sochaře Jana Suchorady. Prochází tudy červená turistická značka do Návarova a do Vysokého nad Jizerou. |
|
|
Známý český spisovatel vlastním jménem Antonín Zeman, narozen roku 1843 ve Stanovém. V letech 1878 až 1913 provozoval advokátní praxi v Semilech. Otec spisovatele Ivana Olbrachta. Zemřel v Praze roku 1931. |
|
|
Výrazná hora (1315 metrů nad mořem) v českém masivu jihovýchodně nad Špindlerovým Mlýnem. |
|
O vzniku původní osady scházejí data. Pravděpodobně vznikla koncem l7. stol. po bitvě na Bílé hoře. Osada dostala jméno od vítkovických Němců "Jammertál - Slzavé údolí". Vystihovalo zastíněnost svahu, na kterém ráno rosa dlouho nevysychala. Osídlenci zde však byli vesměs Češi, a tak se název brzy zkomolil na "Imertol".
Do roku 1898 patřila osada k obci Jestřabí. V této době byla podána žádost k Zemskému výboru o rozdělení na dvě samostatné obce. Navržena byla jména Růžov a Stromkovice. Žádost byla kladně vyřízena a 18.ledna 1889 vznikla samostatná obec Stromkovice, spadající k soudnímu a politickému okresu jilemnickému.
|
|
|
Stráž je jedním ze strážních vrchů z nichž mělo být údajně ohni varováno před vpádem nepřítele. Toto ohňové poselství mohlo odtud dospět přes Kozákov až do nitra Čech. Jedná se o skalní výchoz v nadmořské výšce 778 metrů nad mořem a za příznivého počasí poskytuje nezapomenutelné výhledy na Jizerské hory, Paseky, Rokytnici nad Jizerou, Lysou horu (1344 m n.m.), Kotel (1455 m n.m.) a Zlaté návrší (1411 metrů nad mořem). |
|
|
Horská obec ležící v nadmořské výšce 798 m ve střední části Krkonoš. |
|
|
Obec připomínaná od r. 1388. Na místě renesančního kostela z r. 1589 postaven v letech 1866 - 1868 novorománský kostel sv. Jana Křtitele. Další informace na www.studenec.cz .
|
|
|
Třetí nejvyšší hora Krkonoš (1554 m.n.m.). Na severní straně klesá na Bílou louku a Úpskou rašelinu, na jihu a východě do Modrého a Obřího dolu. Výskyt častých lavin.. |
|
|
Část Špindlerova Mlýna, proslulé středisko zimních sportů se sportovním areálem v údolí Dolského potoka mezi strmými svahy Pláně a Kozích hřbetů. Z lyžařského areálu vede pod vrchol Přední Planiny sedačková lanovka.
|
|
|
Ačkoli se první lyžařské závody v Čechách se uskutečnily již v roce 1893 na Kozinci v Hrabačově. Svaz lyžařů v Království českém byl ustaven 21. listopadu 1903 v Jablonci nad Jizerou, jednalo se o první lyžařský svaz na světě vůbec! Sjely se zde delegace všech tří existujících lyžařských klubů českých zemí. Z Prahy, z Jilemnice a z Vysokého nad Jizerou.
|
|
Pořad pro MŠ a ZŠ zaměřený na zdraví a správné životní návyky. Zdůrazňuje důležitou roli sportu v životě člověka.
Pap'n'dekl blues-rock ze Zábrodí na Háskově. www.bandzone.cz/papndekl/
Tak trochu jiný vánoční příběh. Svět zoufalých sociálních vztahů a charakterů, toužících se vymanit z osudově daného prostředí a uskutečnit svůj sen o normálním životě.