|
Založeny kolem roku 1634 v nadmořské výšce 1050 m při přechodu státní hranice do Polska. Součást Malé Úpy.
|
|
|
Žulový pomníček v jižním svahu Krkonoše při cestě z Horních Míseček k Vrbatově boudě. Připomínka tragické smrti lyžařů Vrabce a Machka. |
|
|
Ponikelské jeskyně - podzemní jezero. Veřejnosti nepřístupné Ponikelské jeskyně jsou součásti rozlehlého krasového systému. Ve vápencových jeskyních byly objeveny dva 75 m dlouhé dómy a jezero. Další informace: www.speleo-ponikla.wz.cz |
|
|
Jméno tohoto ponorného potoka i jméno obce Poniklá jsou odvozena, podobně jako název říčky Punkvy v Moravském krasu, od staročeského ponikat - ztrácet se. |
|
|
Poniklá je ovšem známa především dolováním rud a těžbou tuhy, tkalcovnou a přádelnou bavlny, výrobou skleněné bižuterie, domácím perlařstvím a výrobou vánočních ozdob. Obec, ležící při Ponikelském potoku, levém přítoku Jizery, přibližné 6 km od Jilemnice. Je poprvé zmiňována r. 1354 jako zboží štěpanického hradu. Stavební dominantou je kostel sv. Jakuba Většího, barokní dílo z r. 1682 na místě původního roubeného kostelíka ze 14. stol, s cínovou křtitelnicí z r. 1722. Další informace: www.ponikla.cz |
|
|
Symbolické místo pramene Labe na Labské louce. Vysvěcen 19.9.1684 královéhradeckým biskupem Janem z Tallenbergu a roku 1884 znovu vrchlabským děkanem V. Weberem.
|
|
|
Ves v údolí Sněžného potoka ležící v nadmořské výšce 534 m, 1 km jižné od Žacléře. |
|
|
1195 m vysoká hora nad Špindlerovým Mlýnem. K jejímu vrcholu vedou lanovky a vleky z lyžařského areálu Svatý Petr. |
|
|
1018 m vysoký vrch v Krkonoších. Na vrcholu postavena roku 1892 kamenná 18 metrů vysoká rozhledna. |
|
|
Horská obec pod rozhlednou Štěpánkou. Trojlodní neorománský kostel sv. Víta s cenným interiérem. Další informace: www.prichovice.cz |
|
|
Skupiny rozptýlených samot na horských svahových loukách pod Světlým vrchem. Rennerovky se dělí na Přední a Zadní.
|
|
|
Při cestě z Luční boudy do sedla Luční hory. Připomíná smrt Jakuba Rennera, majitele Luční boudy, za sněhové bouře 11.4.1868.
|
|
|
Horská samota, kterou její dávní evangeličtí osadníci nazývali
Jeruzalém. Stávala tu jen kamenná myslivna, později přibyly i nezbytné
hospody. Ta „Na Rezku“ se proslavila „modřínovou rezkovačkou“, kterou
pálil hostinský Škoda. Rezek leží v sedle (893 m) pod Vlčím hřebenem, na silnici z Rokytnice nad Jizerou do Vítkovic v Krkonoších, patří k Horní Dušnici a tedy k Jablonci nad Jizerou.
|
|
|
Významné středisko zimních sportů, město se strojírenským a textilním průmyslem, založené okolo roku 1562. V 16. století se zde těžila měď a stříbro. V Rokytnici je zachován bezpočet lidových roubených chalup, mezi nejpozoruhodnější patři roubené městské domy z 18. století - č.p.184 a 205 a pozdně barokní kostel svatého Michala postavený roku 1752. Dvě lyžařská centra - Horní Domky a Studenov. Další informace: www.rokytnice.com
|
|
|
Městečko založené r. 1407 při osadě Týn. Kostel sv. Václava byl založen ve 14. století a v 16. století k němu byla přistavěna loď. V kostele renesanční kruchta a křtitelnice z r. 1575. V dřevěné zvonici původně postavené r. 1636 jsou tři tzv. rebelské zvony, obrácené srdcem vzhůru. Pocházejí ze 17. století Do pohybu se uvádějí šlapáním.
|
|
|
Rubezal (Rýblcoul) viz. Krakonoš.
|
|
|
Horská osada - část Harrachova pod Čertovou horou, založena jako Seifenbach. Patřila k nejstarším krkonošským osadám, kde se dolovalo, dodnes důl na těžbu fenoritu
|
|
|
Horská samota na jižním svahu Růžové hory. V blízkosti mezistanice lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Dříve nazývané jako Leischnerovy Boudy.
|
|
|
1390 m vysoká tyčící se nad Obřím dolem. V rozsoše Sněžka - Červený vrch. .Vrchol je řídce zalesněný, na svazích menší skalní útvary. Na jihovýchodním svahu stanice lanovky z Pece na Sněžku.
|
|
|
Byla postavena kolem roku 1740 na jižním svahu Čertova návrší. Patřila k nejstarším celoročně obývaným boudám. Zanikla roku 1945 a již nebyla obnovena.
|
|