|
Symbolický pramen Labe na Labské louce asi 800 metrů severozápadně od Labské boudy a 0,5 km od státní hranice s Polskem, při trase staré Slezské cesty. Studánka leží v nadmořské výšce 1386 m, je opatřena betonovou skruží do které jsou přiváděny prameny, které jsou položeny o něco výše mezi okolní kosodřevinou. V roce 1968 tu byly umístěny barevné znaky 24 měst, jimiž Labe od pramene až po ústí protéká. |
|
|
Tři skalnaté ledovcové kary Pod Pančavskou loukou u Harachova, Pančavská a Navarská jáma, s téměř 200 m vysokými skalnatými srázy, spadajícími do Labského dolu. Nad Pančavskou jámou se nachází Ambrožova vyhlídka, odkud je překrásný pohled do propastné louky karu a na Pančavský vodopád. V Pančavské jámě se dále nacházi Schustlerova zahrádka. |
|
|
Horské údolí ledovcového původu. První přírodní rezervace v Krkonoších, zřízená hrabětem Harrachem v roce 1904 pod názvem Strmá stráň. Labský důl je sevřený svahy Medvědína, Krkonoše, Pančavské louky, Vysokého kola a Pevnosti. Dolem protéká Labe. Přírodní rezervace s alpskými loučkami, porosty smrků, kosodřeviny, rašeliništi i prameništi. Roste tu řada vzácných rostlin. |
|
|
Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem roku 1859 zbudoval nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter. |
|
|
Hora ležící na mezi Luční a Černou horou, nadmořská výška 1363 m.Východně od vrcholu je Liščí jáma s pramenem Liščího potoka. |
|
|
Průmyslové město: textilní průmysl, strojírenský, potravinářský. Renesanční zámeček ze 17. století byl zbořen a roku 1737 a barokně přestavěn. Dnes je účelově využít. V místě gotického kostela sv. Míkuláše ze 14. století byl po požáru koncem 18. století vystavěn pozdně barokní chrám. Na hřbitově kostel sv. Jana Křtitele s hranolovou roubenou zvonící z roku 1652. Dochovány roubené chalupy na Karlovském náměstí a v okolních osadách. Městské muzeum z roku 1891. Lyžařský areál se skokanskými můstky s umělou hmotou a běžeckými tratěmi. Další informace: www.lomnicenadpopelkou.cz |
|
|
Lopuštík skloněný je celkem nenápadná rostlina, vzhledem podobná pomněnce, jejíž plody jsou opatřeny zahnutými háčky, takže se snadno přichycují na srst zvířat nebo oděv a jsou tak přenášeny na větší vzdálenosti. Lze jej vzácně nalézt také na zříceninách ve stejné době postavených a obývaných hradů jako Nístějka, Štěpanice a Návarov, je tedy nepřímým důkazem čilé komunikace mezi středověkými sídly. Kromě těchto podkrkonošských zřícenin ho lze v celé České republice nalézt již jen asi na deseti lokalitách, vesměs na hradních kopcích. |
|
|
Samoty na horské louce (1100 m) mezi Černou a Liščí horou. Dnes jsou Lučiny součástí Pece pod Sněžkou, asi 2 km jižně od středu města. Založeny byly v 17. století při staré Slezské cestě. Až do roku 1749 sloužily pro chov panského dobytka, pak byly pronajaty boudařům. Dnes rekreační oblast. |
|
|
Největší horská bouda v Krkonoších ležící v nadmořské výšce 1410 m. Založena v 16. století na staré obchodní stezce z Čech do Slezska. Díky své poloze se bouda stala významným hospodářským, obchodním, badatelským a turistickým střediskem. Za dobu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. |
|
|
1547 m vysoká hora Českého hřebene, třetí nejvyšší hora Krkonoš. Z Luční hory vychází jedna z nejdelších krkonošských rozsoch, zakončená Černou horou nad Janskými Lázněmi. V sedle mezi Luční horou a Kozími hřbety pramení Hrazený potok. Na severním úpatí se zachovaly základy Rennerovy boudy, založené roku 1797. |
|
|
Pravý přítok Zeleného potoka v Peci pod Sněžkou, pramení na loukách pod Lučinami poblíž Husovy boudy. |
|
|
Sníženina (1510 m.n.m.) mezi Luční a Studniční horou. Prochází jí horská cesta ze Strážného přes Výrovku na Luční boudu. V nejvyšším místě stojí kaplička upravená na Památník obětem hor. |
|
|
1374 m vysoká hora ležící v západní částí Českého hřebene. Vrch (1344 m) na Českém hřbetu v západní části Krkonoš. Vrchol je porostlý kosodřevinou a od sousedního Kotle oddělen Kotelským sedlem. Na jihozápadních svazích nad Horní Rokytnicí je řada lyžařských vleků a řada propojených sjezdovek. |
|
|
Zemědělská obec na jižních svazích Krkonoš v údolí Malého Labe. |
|
|
Česky Malý rybník, horské jezero ledovcového původu, ležící na polské straně Krkonoš v nadmořské výšce 1183 m. Prameniště říčky Lomnice. |
|
|
Horská osada s rozptýlenou zástavbou ležící v nadmořské výšce 900 m na březích řeky Malé Úpy se dělí na tři části: Horní Malá Úpa, Malá Úpa a Dolní Malá Úpa. Součástí obce jsou i další osady a samoty: Pomezní Boudy, Žacléřské boudy... První zprávy s osidlováním souvisí s kolonizací v 16. století v souvislosti s těžbou dřeva pro kutnohorské doly. V 19. století se tu těžila železná a arzénová ruda. V roce 1775 obec zasáhlo velké selské povstání. Obec je vhodná k letní i zimní rekreaci, několik vleků a vhodné lyžařské terény i pro méně pokročilé lyžaře. Další informace: www.malaupa.cz |
|
|
Horská říčka, pramenící 1 km severozápadně od Horní Malé Úpy při státní hranici ve výšce 1321 m. Jedná se o pstruhovou vodu, délka toku je 11,3 km. Podél Malé Úpy vede horská silnice k hraničnímu přechodu Pomezní boudy. |
|
|
Horská chata, nazývaná též Martinovka, na jižním svahu Vysokého kola v Pohraničním hřbetu, v horní části Martinova dolu (1244 m.n.m.). Jedna z nejstarších krkonošských bud, založená kolem roku 1642, uprchlíky před nebezpečím třicetileté války. |
|
|
Kříž pořízený roku 1848 manžely Háskovými - Marynkovými, rodiči bohoslovce utonulého v Litoměřicích v Labi. Z lavičky pod lípou je možno pohledem obsáhnout celý vnitřní hřeben Krkonoš, výhled na Jizerské hory zakrývá masiv Štěpánky - Hvězdy. |
|
|
Jediné jezírko ledovcového původu na české straně Krkonoš. Nachází se na jednom z menších přítoků Kotelského potoka asi 1 km severozápadně od Horních Míseček. |
|