|
Zřícenina romantického hrádku nad pravým břehem Úpy v Temném dole. Vybudovaný roku 1863 úředníky hraběte Bertolda z Aichelburgu. Dnes zachována pouze desetimetrová věž, která sloužila jako rozhledna.
|
|
|
Horní a Dolní Albeřice. Horské osady rozkládající se podél břehů Albeřického potoka (678 - 747 m n.m.). Založeny kolem roku 1541. Nejrozsáhlejší krasové útvary v Krkonoších. |
|
|
Údolí kolem řeky Mumlavy v západní části Harrachova, spojující Harrachov s Novým Světem. Okolo roku 1837 zde hrabě František Arnošt Harrach postavil zámek ve stylu alpských salaší, využívaný později při lovu. Tento roku 1986 vyhořel. |
|
|
Horská osada vzdálená 1,5 km od Svobody nad Úpou, v dolní částí leží osada Sejly založená roku 1662 knížetem Schwarzenbergem. |
|
|
Horská obec 519 m.n.m. při silnici z Kalné Vody do Žacléře. Barokní kaple sv. Tekly z roku 1755 se nalézá v dolní části osady. Barokní kříž nad obcí pochází z roku 1670. |
|
|
Další informace: www.bedrichov.cz
|
|
|
Součást Špindlerova Mlýna. Roku 1746 založena Fabiánem Donthem skelná huť. Po jejím zániku postaven roku 1787 hamr a po něm roku 1812 pila. |
|
|
Rozlehlá ves 850 m.n.m. na západních svazích Žalého. Podle legendy je název obce odvozen od poustevníka řádu sv. Benedikta, který tu žil. Obec je poprvé zmiňována roku 1628. Dnes turistické středisko. Nynější obec Benecko má rozlohu 1652 ha a skládá se ze čtyř katastrálních území bývalých samostatných obcí Horních a Dolních Štěpanic, Benecka a Mrklova, které se v roce sloučily v roce 1960. Další informace: www.benecko.cz
|
|
|
Botanická zahrada v Liberci se bohatstvím svých sbírek řadí na přední místo v Evropě. Pozoruhodnostmi se stal největší leknín světa "Viktorie královská", který zde přes léto pravidelně rozkvétá od roku 1956, sbírky orchidejí a kaktusů, rozsáhlé alpinum, téměř tři století staré kamélie, expozice sladkovodních a mořských akvárií, kolekce masožravých rostlin. Další informace: www.botanliberec.cz.
|
|
|
Krasové jeskyně poblíž Bozkova u Semil. Odkryté při těžbě dolomitu v první polovině minulého století a v roce 1957 objeven podzemní systém podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země, zčásti zatopených vodou. Jsou pozoru- hodné především díky největšímu podzemnímu jezeru v Čechách a originální výzdobě stěn a stropů. Další informace:www.bozkovske-jeskyne.cz.
|
|
|
Horská obec ležící v nadmořské výšce 700 m v západní částí Krkonoš.
|
|
|
Červeně značená trasa z Jilemnice na Žalý, Horní Mísečky, Zlaté návrší, Labskou boudu až k prameni Labe. Nese jméno Jana Buchara z Mříčné, známého učitele a propagátora turistiky. |
|
|
Zbytky bukového porostu na stráni nad Jizerou jako pozůstatek původní květnaté bučiny nad svahem k Nístějce byly současně s touto zříceninou s výskytem vzácné rostliny Lopuštíku skloněného (HackeIia deflexa) vyhlášeny roku 1996 za chráněnou přírodní památku. |
|
|
Horská osada ležící v nadmořské výšce 498 m v údolí Františkovského potoka v těsném sousedství Jablonce nad Jizerou. Je obcí poměrně mladou, písemné záznamy o ní hovoří teprve od roku 1720. Technická památka Janatův mlýn z konce osmnáctého století.
|
|
|
Pláň mezí Luční a Studniční horou a hraničním hřebenem Krkonoš. Na pláni stojí Luční bouda. Významná křižovatka turistických cest: stará Bucharova cesta od Špindlerova Mlýna, modrá značka Dolem Bílého Labe od Výrovky. Můžete odtud vyrazit do Obřího sedla a na Sněžku. Východně se nachází pramen Bílého Labe. |
|
|
Pravý přítok řeky Mumlavy v Harrachově. |
|
|
Levý přítok Labe, pramenící na Bílé louce, východně od Labské boudy na Úpské rašelině a vtékající do Labe u Dívčích lávek. Protéká Dolem Bílého Labe, zprava přijímá Stříbrnou bystřinu, Čertovu strouhu, Hřímavou bystřinu a Červený potok. |
|
|
Červeně značená turistická trasa, která vede od Pomezních Bud přes Rýchory do Trutnova, dále pokračuje přes Jestřebí hory do Malých Svatoňovic. |
|
|
Hřebenová magistrála dlouhá 27,7 km. Byla vybudována již v letech 1881 - 1886 od Tvarožníku - Sněžné jámy - Špindlerovka, po polském území k bývalé Obří boudě - Sněžka - Pomezní Boudy. |
|
|
Kříž ve skále nad Rudnou roklí, označuje místo v Rudném žlabu ze Sněžky, kde zahynul v lavině roku 1900 hlídač z Obří boudy Štefan Dix.. |
|